Hned od úvodu se vám přiznávám, nepůjde mi jen o to, kdo držel pero a kdo dal do tiskárny leták, jenž se tak famózně rozšířil po naší metropoli. Ani mě nezajímá, kdo natáhl ten papír do tiskárny, ani kdo jej strojově poházel po městě. To vše je zajímavé, avšak nikoli podstatné. Dnes se společně podíváme pod povrch záležitosti. Zabrousíme do médií, politiky a marketingu – ba i do psychologie lidí.
Na začátku vám chci říct, že je mi jasné jaký je proces vydání takového letáku. Víte, je to jako s koktejlem – potřebujete ten správný mix ingrediencí. Chce to někoho, kdo má co sdělit, někoho, kdo to umí zabalit do přijatelné formy a někoho, kdo to vše roznese mezi lidi. Ale teď se ptáme, kdo za tím vším stojí? Kdo je ten hlavní strůjce, ten skutečný viník?
Může to být kdokoli z nás. Ano, říkám to správně. Já, vy, on, ona, my, vy, oni. Každý z nás může být tím tajemným vydavatelem. Každý z nás může držet ve svých rukou moc vypustit do světa informaci, která změní názor tisíců, možná i milionů lidí. Ale stejně tak každý z nás může být i tím, kdo se nechá ovlivnit. Kdo přečte leták a pověří ho pravdivostí.
Ten leták, proč tady je, to je otázka. Nejspíš byl vytvořen s určitým záměrem. Ať už šlo o politickou kampaň, reklamu na nový produkt nebo prostě jen snahu vyvolat diskuzi. Ať už byl jeho cíl jakýkoli, jeho existence nás nutí k zamyšlení. Jsme vystaveni nepřebernému množství informací a je jen na nás, které přijmeme za své.
Naše role v tomto procesu je aktivní. My rozhodujeme, co se nám líbí, čemu věříme a co budeme dál sdílet. A právě my, jako konzumenti informací, máme velkou moc. Záleží na nás, co dostane prostor v naší mysli a co zase pustíme mimo ucho.
A tak se vám musím přiznat, že na otázku Kdo je zodpovědný za vydání tohoto letáku? neexistuje jasná odpověď. Za tím letákem může stát kdokoli z nás a zároveň každý z nás. Je to otevřený proces, ve kterém každý může hrát svou roli. Pro někoho je to možnost sdělit, co cítí. Pro jiného je to pravda, kterou chce šířit. A pro dalšího je to nástroj ke změně světa.
Koneckonců, není naše zodpovědnost přečíst si ten leták, zamyslet se nad jeho obsahem a rozhodnout se, co s tím uděláme? Protože, jak už jsem řekl na začátku, tohle není příběh jen o tom, kdo držel pero. Je to příběh o nás všech.
